Velko-Páteční Den Země, všechno ve velkém

22. dubna 2011 v 23:23 |  na téma
Jako správnej ignorant a časově dezorientovanej mladistvej, Džízis, co to je za označení, sem se o Dni Země dozvěděla až díky gogoli.

Den Země sem strávila nezemsky a nevděčně v nevědění od rána do teď. Pak sem si naštěstí uvědomila, že já svoji Zem mivuju od začátku života a budu ji mivovat do konce smrti. Sice jsem dneska ještě žádnej strom neobjala a žádnou půdu nepolíbila, a asi už to nezvládnu, to ale neznamená, že ... hm, to už sem napsala.
Včera jsem byla na hřbitově. Na svém nejoblíbenějším pražském cintoríně. Na Olšanech.
Hned jak tam vlezete s te v jinym světě. Neslyšíte, nebo prostě nevnímáte ruch velkoměsta. Protože se trapně netrmácim po vydlážděnejch cestičkách, ale brodim se křovinama mezi hrobama, (tak jsem dotáhla domů klíště) tak jsem v tom světě úplně celá ponořená. Nepotkáte nikoho, neslyšíte nikoho, jenom křičet ptáky, zaslechla sem dokonce i sovu (!), šramotit veverky, zombíky a jinou havěť. Vybafla na mě dokonce i kočka. Teda čuměla na mě zpoza náhrobku. Chtěla sem jí samozřejmě hned obtěžovat, ale byla ňáká citlivá a nekontaktní. Zamotala sem se do pavučin a vyrušila spoustu hmyzáků. Lezla do otevřenejch krypt a šlapala po hrobech. Skicla si jeden kříž a pár andělů. Třikrát zabloudila a přelejzala starý, rozbitý, kamenný a cihlový zdi. Na cestě zpátky sem potkala hlouček gotiků, nebo nějakou novou odnoží a variací na tohle dark téma. Stáli uprostřed té největší cesty ve skupince čítající minimálně pět lidí a neměli se k ničemu. Myslim, že sem je trošku vyděsila, když sem se nečekaně vyjevila za tim rodinnym hrobem.
Prostě plodnej den.





Dneska sem se vyvalovala u babči na jejim krásnym koberci, jehož krásu sem objevila až včera a nutila pózovat bestie. Mám tu bohužel jen pár fotek a to ne z dneška, ale z včerejška. Ty dnešní sou hezčí. Ještě sem je neviděla v kompu.
Zase jsem byla v jinym světě.


I když žiju v Praze, a nikde jinde žít nechci a nehodlám a nebudu, tak mám k přírodě hodně blízko. Vy vidláci si možná myslíte, že když ňákej zaprášenej pražák de jednou za měsíc parkem pro rohlíky a líbí se mu tam a prohlašuje tedy, že má rád přírodu, tak ji rád mít nemůže, protože žádnou přírodu nikdy neviděl a v Praze ani vidět nemůže, protože Praha je přeci hlavní město a žádná příroda v něm bejt teda ani nemůže.
Což je ...
Du se dívat na Experiment zombie radši. Až přijedu z chatrče tak by se tu mohl zjevit babiččin koberec.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rounie Rounie | Web | 22. dubna 2011 v 23:48 | Reagovat

Já mám ty olšany ale taky ráda. Nejradši sem je měla na podzim. Jak to tam bylo.. no prostě krásný. Já nevim, co tu mlet. Ale na guglu ten obrázek sem furt nemohla pochopit a hledala sem v něm někde Ježíše, když je ten velkej pátek a on je to den země. A tak mi to bylo tímto vysvětleno :D S tim o tý praze máš pravdu pravidvou, a měla si těm lidijum, co to budou číst, taky říct, že je tam víc panenský přírody, než v pakáčově. Třeba. Tak se měj. A jestli chceš, mrkni i na můj bložík, ale neber to jako reklamu! Zdraví tvá bff. MucQ!

2 Lily Wednesday Addams Lily Wednesday Addams | Web | 24. dubna 2011 v 13:47 | Reagovat

Kdo je u Tebe jako vidlák? Dávej pozor, co píšeš! :-D Až budu jednou v Praze, na ten hřbitov si zajdu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama